Něco málo o mě

Mňamky [29 mňamek] Poslat vzkaz

Reklamka

Zvířátka

Amálka

průměr: 8.17 hodnocení celkem: 139 počet hodnocení: 17 Doporučené krmivo: [na funkci pracujeme]

---

Alex	průměr: 8.16 hodnocení celkem: 98 počet hodnocení: 12 Doporučené krmivo: [na funkci pracujeme]

---

Poslední komentáře

Kdo měl někdy psa, bude na něj vzpomínat asi po celý život. V těch vzpomínkách si člověk vybavuje i sebe: jak se stával lepším, jak ho zušlecht'ovala péče kterou poskytoval tvoru jenž mu byl bezmezně oddán a za svou věrnost nic nevyžadoval.


Za peníze si můžeš koupit docela dobrého psa, ale nekoupíš si zavrtění jeho ocasu.

Pán nam dal v podobě psa opravdového přítele nebot' věděl, že takového mezi lidmi nenajdeme.

bettyazvirata.blog.cz

Pes je zvíře a v tom je nějáká taková jistota. Lidské city jsou takové ......... nestálé. Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže.


Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala.


Nikdo neocení genialitu vašich slov více, než váš pes.



Průměrný pes je lepší osobnost než průměrný člověk.



Abychom získali správnou představu o své důležitosti, měl by každý mít psa, který ho bude zbožňovat, a kočku, která ho bude ignorovat.

bettyazvirata.blog.cz

Je na světě ještě hodně lidí, kteří by se od našich čtyřnohých přátel mohli učit. Pevně však věřím, že je více těch, kteří to nepotřebují.



Psi nejsou téměř lidé a neznám většá urážku psí rasy než ji takto popsat.

bettyazvirata.blog.czPsi nejsou lidé oblečení do kožichu, a upírat jim jejich vlastní povahu znamená činit velkou újmu.


Kdybych věřil na nesmrtelnost, bylo by jisté, že znám dost psů, kteří se dostanou do nebe, a jen velice, velice málo lidí.



My s manželem pomýšlíme, že si buď koupíme psa nebo pořídíme dítě. Nemůžeme se rozhodnout, zda si máme nechat zničit koberec nebo životy...

bettyazvirata.blog.czJakmile jednou podrbete psa, máte navždy vystaráno o zábavu.



Člověk který se umí radovat z podzimního lesa, člověk který zažil ticho koňské stáje a člověk který dal jméno psovi, jen takový člověk je člověkem.


Je celkem velice snadné psu rozumět a naučit se číst jeho myšlenky. Pes se neumí přetvařovat, neumí klamat, neumí lhát, protože neumí mluvit.


Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají. Dýchají stejně, v čem je tedy člověk před zvířetem?
Kdyby psi uměli mluvit, patrně bychom s nimi vycházeli stejně špatně jako s lidmi.

hafik

Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské cnosti bez lidských necností.

hafik

Můžete svému psu vykládat jakoukoli bláznivinu a on na vás vždycky vrhne pohled pravící: "Můj bože, ty máš pravdu! Nikdy jsem na nic takového nepomyslel!"

hafik

Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.

hafik

Jenom ti, kdož neměli nikdy psa, nemohou pochopit, oč by byl život bez psů chudší.

hafik

Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata.

hafik

Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.

hafik

Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej.

hafik

Chceš-li být jeden den št'asten, kup si víno a pozvi přátele.
Chceš-li být dva dny št'asten, ožeň se.
Chceš-li být št'asten celý život, chovej psy.

hafik

Nemilujete-li psy, nemilujete věrnost.

hafik

Člověk je psí představa o tom, jak by měl vypadal Bůh.

hafik

Dát psovi kost není laskavost. Laskavost je podělit se se psem o kost, když máš hlad jako pes.

hafik

Pes k člověku vzhlíží kočka přehlíží a prase považuje za rovnoceného partnera.

hafik

Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.

hafik

Člověk je bohem psa. Pes nezná nikoho jiného, nechápe nikoho jiného. Jeho celá psí duše se rozplývá v jeho bohu, všechny jeho síly jsou zasvěceny jeho službám.

hafik

Pes naučí vaše dítě věrnosti, vytrvalosti a třikrát se zatočit před ulehnutím.

hafik

Pes je nejlepším přítelem člověka , člověk je nejhorším údělem psa, neboť mu odpírá svobodu.

hafik

Kdo nikdy neměl psa, ten neví co to znamená milovat a být milován.

hafik

Pes neumí ublížit z vlastní vůle, pouze člověk chce aby mu bylo ublíženo.
hnusnej zajic
Jmenuju se Kelly a jsem Zlatý retriver.Narodila jsem so jednoho krásného dne v krásném domě.Byla jsem jedna z pěti sourozenců.Moja maminka byla hodná pořád nás hřála a dávala nám mléko.Naši majitelé byli postarší lidé kteří byli v duchodu.Starali se o nás velmi dobře.Když jsme trochu povyrostli vypustily nás ven a sedli si s námi n trávník a hráli si s námi.Každý den byli s námi.Jeden den se stal ale osudným.Naši majitelé začli mít problémy s domem.Byli ve finanční tísni a řekli že nás prodají, ale ne pro to že aby z nás měli peníze, ale pro to aby sme se měli dobře.Bylo nám už 6 měsíců.Každý den přišli nějací cizí lidé a odvezli si každého z nás pryč.Já sem byla jako čtvrtá.Odvezli mě do malinkého domku de žila jen paní s pánem.Byli mnohem starší jak moji majitelé.Teď už vlastně bývalý majitelé...Moc se mi stýskalo po mých sourozencích a mamince.Byla sem velká a řekla sem si že to musím vydržet.V sousedním domku měli také pejska stejné rasy jako já.Každý den sme si spolu hráli a občas se podhrabali pod plotem a běželi si hrát do parku.Moji majitelé o mě měli strach ale nic se mi nikdy nestalo.Čas utíkal a od doby kdy jsem sem přijela uběhly dva roky.Jednoho dne když jsem hárala a byla s mým kamarádem tak mi bylo jasné že budu maminka.Jenže měsíc po tom co se to stalo tak mi zemřeli moji majitelé.Měla jsem je mooc ráda a bála sem se co semnou a mými štěňátky bude teď.Nikdy mě nechtěl protože lidé z okolí věděli že čekám štěňátka a nechteli mít doma tolik pejsků.Asi po dvou dnech si přijel mladý kluk pro nějaké věci do domu kde zemřeli moji majitelé.Když mě vyděl hned si mě odvezl k sobě domů.Bohužel nevěděl že čekám štěňátka.Zajel semnou na očkování atm mu řekli že mám štěňátka.On byl rád a nechával mě spávt u něj v posteli.Udělal pro mě a mé štěňátka velkou boudu na léto.Měl obrovský pozemek zaházený samými autami.Bylo to vrakoviště.Já jsem pořád hlídala ale on si to nepřál aby se mi nestalo něco špatného.Jednoho dne když mě pustil ven abych mohla vykonat svojí denní potřebu tak šel do domu a mě venku nechal samotnou.Běžela jsem k plotu protože tam stál divný pán.Pohladil mě a hodil mi kousek masa.Já ho samozřejmě snědla.To sem neměla dělat.Můj majitel to nevěděl.Hodinu od hodiny jsem cítila že je mi hůř a můj život se krátí...Můj pán si toho všiml...Po šesti hodinách jsem si lehla na mého pána zakoukala svýma velkými očima.Můj pán brečel...Moc se mi omlouval že za to může on...Snažila sem se mu říct že to není jeho chyba...že mě otrávil ten pán u brány...bylo už pozdě..nestihla jsem to..dostala jsem se do nebe a tam se porodila svá štěňátka a žila tu s nimi...můj pán se teď trápí protože sem mu to nestihla říct..snad to pochopí....
Po provedení všech nutných očkování musí štěně zůstat ještě 4 dny doma, aby si vytvořilo potřebnou imunitu. Potom ho vezmeme na procházku. Nejdříve bude krátká, později se s ním můžeme vzdálit od domu na delší čas. Ovšem předtím si štěně musí zvyknout na obojek a vodítko. Od tohoto okamžiku začíná třetí fáze výchovy.

Štěněti je třeba dávat obojek, který je dostatečně pohodlný, aby si na něj brzy a snadněji přivyklo. Ulice s sebou přináší tisícero různých pachů, různé zvuky, pestrost, rychlost, ale také nebezpečí. Štěně je už na první procházce vystaveno stresu. Proto se musíme postarat o to, abychom vyšli poprvé ven tehdy, kdy je větší klid, méně aut i lidí. Přesto bude pro štěně tento pobyt zdrojem mnoha nových dojmů a vzrušení. Pes musí vykonávat svou potřebu mimo dům. Není ovšem správné, aby to bylo na dětském hřišti na písku. Nejlepší je naučit psa chodit na kanál nebo na trávu, kde je to dovoleno. Nevhodné je venčení v květinových záhonech, na osázených zelených plochách nebo na sportovištích. Pes často nachází na ulici předměty, které ho lákají svou vůní i chutí. Je ochotný je sebrat a spolknout. To ovšem může být mimořádně nebezpečné pro jeho zdraví. Zpravidla to bývá vyhozené zkažené jídlo, které může vyvolat nejen onemocnění trávicího traktu, ale i jiné nemoci a někdy může vést k těžkým otravám, končícím smrtí. Někdy mohou být kousky záměrně otrávené. Nelze též dovolit náhodným kolemjdoucím, aby něco psovi dávali, pokud neznáme jejich úmysly. Ne všechna plemena se odnaučí tomuto zlozvyku. Pes si často počíná vychytrale a daleko od pána stejně nějaký kousek sebere. Nejlepší cesta je přivolat ho zpátky na pamlsek. Vyhrožováním by se dosáhlo pouze toho, že pes bude chvatně polykat, co najde, jakmile pochopí, že to nesmí. To se týká především loveckých plemen. Nelze nechat psa honit hlodavce, holuby, drůbež, jelikož tato činnost vždy představuje riziko nejen pro tyto živočichy, ale také pro samotného psa a jeho pána. Pro odstranění tohoto zlozvyku je nejlepší použít cvičný obojek. Pouze tento způsob zaručuje, že si sousedé nepřijdou na psa stěžovat a on sám zůstane živý a zdravý.
Nácvik tohoto povelu se provádí v krátkých periodách (zpočátku je to asi 1 minuta), aby se psovi cvičení neznechutilo. Každý pes se může naučit chůzi různými metodami podle svých individuálních předpokladů. Psi, kteří mají rádi hračky, mohou být motivovaní chůzí za svou oblíbenou věcí (např. za klacíkem). Nejdříve si cvičitel jednoduše hraje se psem a s klacíkem, potom klacík přidrží u stehna a vykročí. Psovi přitom nedovolí, aby předmět uchopil a povzbuzuje ho, aby ho následoval. Pes jde vlevo, může být veden na vodítku nebo jít bez něj. Chůze se cvičí u levé nohy psovoda. Vychází se z historie - takovýmto způsobem probíhal výcvik v armádě, protože v pravé ruce nosil voják obvykle zbraň. Poté, co pes zaujme správnou polohu u nohy psovoda a pohybuje se zároveň s ním, je velmi důležité ho za to pravidelně odměňovat. Probíhá-li např. výcvik s klacíkem, můžeme nechat psa pohrát si sním, ale nepouštíme ho od sebe. Následuje zabavení předmětu a pokračujeme v chůzi, ale stále musíme dávat pozor, aby zájem psa o klacík neochabl. Pes by měl být odměněn po každém obratu, po každé zastávce i během chůze (zhruba každých 10 sekund) pamlskem, pohlazením, ale je nezbytné dát mu také intonací hlasu najevo, že povel plní správně. V první fázi učení se pro jistotu používá vodítko, které musí být stále volné, aby pes měl možnost se zmýlit a aby ho cvičitel mohl opravit: při každém opoždění, předbíhání nebo vybočení vlevo dá psovod povel „K noze!“ a trhne vodítkem.
Můj králík vám může nakrýt králičí slečnu.Má očkování jak na králičí mor tak na myxomatozu.Pouze Pardubický kraj,přijet byste museli se samičkou ke mně domů,můj králík nemá rád cizí prostředí.
Poradím tak pište!!
Hezká